Pět minut u stolu na Masaryčce
Hned jsme si ale řekli, že to nebude další lahev, na kterou se jen nalepí dvě loga. Honza přináší kuchařskou představu o tom, jak má chuť být silná a hluboká. Já vím, jak se byliny a koření chovají v kotli. Oba děláme se stejnými surovinami, jen každý úplně jinak. A právě z toho měl gin vzniknout.
Pro nás to byla první spolupráce se šéfkuchařem při vývoji ginu. Dneska už vím, že kuchař v destilerce je úplně jiná disciplína.
„Víc bezu.“ A pak zase
Hlavní roli dostal bezový květ, jedna z Honzových nejoblíbenějších surovin. Přidali jsme k němu lipový květ jako odkaz na českou krajinu a lípu, náš národní strom. Základ drží jalovec, koriandr a angelika, aby měly květy na čem stát.
Pak začalo ladění. Poslal jsem Honzovi první vzorek. Vrátil se s jedinou poznámkou: víc bezu. Poslal jsem druhý. Stejná odpověď.
„Chci ukázat surovinu v její největší síle a kráse. Když to má být bezové, tak tam prostě ten bez musí být.“ — Jan Horák
Tohle je ten rozdíl mezi kuchyní a destilerkou. Gin často stavíme na rovnováze, kde se jednotlivé botanicals (byliny, koření a plody, které dávají ginu chuť) navzájem doplňují. Honza ale vaří koncentrovaně a chce, aby surovina na talíři křičela. Můj úkol byl dostat tenhle přístup do lahve.
Ano, je zakalený. A má to důvod
Bez je mrcha. Voní jako jaro na zahradě, ale v kotli se mu moc nechce. Samotná destilace tu intenzitu, kterou jsme s Honzou chtěli, prostě nepřinesla. Známá vůně se do výsledku nepropsala tak, jak jsme si představovali.
Tak jsme do hotového ginu přidali ještě další bezové květy a nechali je v něm macerovat, tedy louhovat. Bez se pak konečě ukázal naplno.
Má to jeden viditelný vedlejší efekt. SIN GIN není křišťálově čirý. Má přirozenou barvu a lehký zákal přímo od květů. Když ho uvidíte v lahvi, nelekejte se. Takhle vypadá gin, do kterého jsme nasypali opravdu hodně bezu. Žádná přidaná aromata, žádné zkratky.
Hřích to nezkusit
Když už jsme chuť dotlačili až na hranu, nemohli jsme lahev pojmenovat nějak nenápadně. SIN GIN pracuje s motivem hříchu a pokušení. Chtěli jsme gin tak lákavý, že by byl hřích ho neochutnat. Etiketa je proto stejně drzá jako to, co je uvnitř.
A jak ho pít? Zkuste ho v Negroni. Květinová stránka ginu v něm vynikne naplno a přesně takovou variaci najdete i na baru v Reasonu. Spolupráce tak nekončí u lahve, pokračuje ve sklenici.
